Do zápasu jsme šli s jasným cílem – zvládnout povinnost, ale zároveň jsme kluky celý týden upozorňovali na pokoru. Malé hřiště, tvrdý a nerovný povrch, žádný prostor na kombinaci. Věděli jsme, že to bude spíš válka než fotbal.

Začátek tomu ale vůbec neodpovídal. Byli jsme aktivní, dobře jsme se pohybovali a hned v prvních 15 minutách jsme si vytvořili 3–4 stoprocentní šance. Tam jsme ten zápas měli definitivně zlomit. I tak jsme si šli za svým a postupně jsme to dokázali proměnit i gólově. Poločas 0:3 byl zasloužený a měli jsme zápas pod kontrolou.

O přestávce jsme si jasně řekli, že nechceme polevit. Naopak jsme chtěli přidat, být ještě víc aktivní, hrát jednodušeji, využívat kraje hřiště a dostávat balony do vápna. Bohužel druhý poločas už takový nebyl.

Začali jsme to zbytečně tahat středem, komplikovali jsme si situace a nedokázali jsme si poradit s jejich stopery, kteří dominovali ve vzduchu. Místo jednoduchosti jsme volili složitá řešení a tím jsme se sami připravovali o další šance.

I tak jsme si ve druhé půli vytvořili ještě dvě slušné příležitosti, ale jinak už se zápas spíš dohrával. Nebylo to ideální, ale bylo to odbojované.

Co je důležité – máme tři body, nulu vzadu a zvládli jsme zápas, který jsme zvládnout museli.

Teď nás čeká další zkouška. Chlumec nad Cidlinou. Dvakrát jsme s nimi na podzim prohráli, takže máme o motivaci postaráno. Pro nás je to další play-off zápas. Nic jiného než maximum nepřipadá v úvahu.

Sen žije dál.