V pondělí 8.6. nás čekal zápas Z proti odvěkému rivalovi z Poděbrad. Punc zápasu dodávalo i to, že hrál první s druhým týmem tabulky a v případě vítězství by jsme už kolo před koncem soutěže mohli slavit titul v soutěži starších přípravek, jelikož by byl mezi námi šestibodový rozdíl. Do zápasu nemohl nastoupit pouze zraněný Tvrďák, jinak jsme byli kompletní. Za to na tribuně bylo narváno, převážně našimi fanoušky kteří nás hnali za úspěchem od první minuty. Hned od začátku jsme se snažili být aktivní a soupeři jsme toho v útoku moc nedovolovali, protože obrana pracovala na jedničku. Ale i my jsme měli problém se prosadit, naráželi jsme opět na vynikajícího gólmana Bohemky. Zhruba v 8. minutě jsme čekání na první branku v zápase prolomili a po dlouhém autu za obranu od Jirky se prosadil střelou angličákem kolem brankáře Hrdla 0:1.O pět minut později bylo ještě veseleji. Vasilovu střelu z levé strany dokázal domácí gólman ještě skvěle vyrazit, ale jen k volnému Fílovi a na jeho dorážku už byl krátký 0:2. I nadále jsme pokračovali v aktivním pojetí, ale šance jsme zahazovali a nebo skončila střela na břevně a tak přišlo co muselo. Z ojedinělé šance a nedůrazu v naší obraně přišla střela na zadní tyč a rázem místo aby jsme vedli tři, čtyři nula, byl stav 1:2. Po chvilce bylo ještě hůř dlouhý aut propadnul za naší obranu a po nedomluvě mezi brankářem a obráncem bylo srovnáno 2:2. To na čem jsme pracovali patnáct minut bylo během tří minutek ztraceno. Naštěstí krátce po vyrovnání skončila první třetina zápasu a i díky tomu se nám povedlo přerušit tlak domácích. Na přestávce jsem kluky nabádal, že je potřeba vstoupit do druhé části podobně jako do té první, ale minimálně v začátku to tak nebylo a nebýt skvělého Domči v brance, tak jsme mohli i prohrávat. Šance jsme měli i my, ale v brance čarovala domácí jednička. Zhruba v půlce utkání jsme šli do vedení. Domča vyhodil dlouhý balón na Vasila, ten se dostal za obránce a přehodil vyběhnuvšího brankáře 2:3. V ten moment trumpety našich fanoušků práskali ve švech. Pár minutek na to, už byl rozdíl dvougólový, Fíla po skvělém pressinku obral obránce o balón, posunul si míč na svojí silnější nohu a střelou podél stojícího gólmana přidal svůj druhý gól v zápase 2:4. Za tohoto stavu se šlo na druhou přestávku. Do závěrečné třetiny jsme počítali, že do toho soupeř vlítne a zkusí se zápasem ještě něco udělat, ale opak byl pravdou. Byli jsme to my, kteří dávali branky. První přišla po raketě Vasila ze střední vzdálenosti 2:5. Další přidal po důrazu ve vápně, skvěle orientaci a následné doražce Toky 2:6. Po krásné individuální akci Sukana, v pokutovém území jehož střela trefila brankáře Poděbrad do břicha a následně dorazil míč za čáru Vasil jsme zvýšili již na 2:7. Vasil si díky tomu připsal v zápase hattrick. Domácí čaroděj po ráně do břicha nemohl dál pokračovat a byl na posledních pět minut vystřídán. Za tohoto stavu už se zápas jen dohrával, i když musím říct, že nás soupeř na poslední minutky zatlačil a vytěžil z toho ještě jeden gól a zkorigoval tak výsledek utkání na konečných 3:7. Po závěrečném hvizdu vypukla obrovská euforie, protože je to historický úspěch, podle zpráv se ještě nikdy žádnému týmu přípravek v Pátku nepodařilo celou soutěž vyhrát. Po velkém úspěchu v krajské soutěži, tak starší přípravka přidala i ten v domácí okresní soutěži a nechala za sebou 26 týmů z celého okresu Nymburk. Za dnešek si všichni zaslouží obrovskou pochvalu za nasazení celých 60 minut hry, od začátku si šli kluci za vítězstvím, ono to ani jinak nešlo s tak fantastickým publikem. Naši fanoušci, to je kapitola sama pro sebe, nikdo v celém okrese nemá, tak skvělé fanoušky (rodiče), kteří by i pomocí bubnu a trubek podporovali tak masivně svůj tým. Ještě jednou moc za kluky děkuji, byli jste náš sedmý hráč v poli a bez Vás by jsme to nedokázali.V posledním zápase přivítáme Lysou a pak už budeme jen slavit, slavit,slavit. Věřte nebo ne, ale pro letošek jsou Mistři okresní soutěže starších přípravek naši kluci z TJ Pátek.