Po pěti odehraných kolech ve skupině o titul se začli hrát odvety. Jako první nás čekal Polaban Nymburk. Vzhledem k tomu, že je to nejslabší účastník skupiny, tak jsme nic jiného než tři body nebrali, přesto, že jsme byli velmi citelně oslabeni. Co se týče soupeře, tak se oproti poslednímu vzájemnému zápasu o dost zlepšil, hlavně na pozici golmana, jenž řídil celou hru. Po pěti minutách přišla po pressu chyba na straně Polabanu v rozehře a Vasil zakončil do odkryté branky 0:1. Do konce první části jsme se radovali ještě třikrát a na pauzu jsme šli s vedením 0:4. Do druhé třetiny jsme si řekli, že chceme více kombinovat a hrát po celém hřišti, ale naše hra se oproti začátku moc nezlepšila. Přidali jsme sice další čtyři branky, ale to bylo tak všechno s čím jsme mohli být spokojeni. Na závěrečnou třetinu jsme nastupovali s velkým gólovým polštářem, ale místo toho aby jsme si fotbal užili a předváděli nějaké pohledné akce, tak jsme odehráli nejhorší úsek z celého zápasu, korunován i neproměněnou penaltou. Poslední část jsme tak odehráli 0:0 což mluví samo za sebe. Co se týče mého hodnocení, tak můžu být spokojený pouze se třemi body. Kombinace takřka žádná, jeden na jednoho minimálně a nasazení od většiny nulové. V tomto zápase mi nešlo ani tak o výsledek jako předvedenou hru, ale toho jsem se bohužel nedočkal. Asi je už konečně potřeba prohrát nějaký zápas, aby jsme si sedli zase na zadek. Rodičům děkuji za dovoz děti a podporu a všem se jim omlouvám, že nebylo moc čemu tleskat.